Drábské světničky [ Hrad nebo zřícenina hradu ]
DRÁBSKÉ SVĚTNIČKY - Zbytky skalního hradu
Skalní masív okolo čedičového suku (Mužského) odolal vlivům eroze a vytvořil náhorní plošinu Hrady, s příkrými stěnami spadajícími do stometrové hloubky. Tento masív s dominantní polohou v okolí lákal k osídlení již od pravěku. Archeologické průzkumy odhalily přítomnost člověka od nejstarších zemědělců po středověk.
Ze středověkých sídel na Hradech jsou nejznámější Drábské světničky, pevnostní soustava na nejzazším výběžku pískovcových skal na JZ straně Hradů. Jsou to vlastně čtyři velké a tři menší skalní bloky oddělené od sebe úzkými průrvami a od ostatního území Hradů hlubokou úžlabinou, která byla v novověku uměle vylámána a rozšířena, takže byl skoro zničen skalní blok, z něhož se do hradu vstupovalo.
Na těchto skalách dodnes zůstaly zbytky osmnácti světniček buď zcela, nebo částečně vytesaných do pískovcové skály, stopy po sedmi dřevěných stavbách a šesti mostních konstrukcích spojujících jednotlivé skalní bloky. Z ostatních opevňovacích pracích se zachovaly stopy po čtyřech uzávěrech a jedné palisádě a zbytky pěti chodeb vytesaných do pískovce.
Původní vstup do hradu byl po mostě, asi padacím, který spojoval nejvýchodnější skalní blok s areálem Hradů. Podle patrných stop bylo skalisko opevněno palisádou a vstup ještě střežila mohutná dřevěná věž. Odtud se šlo přes dřevěný můstek do dalších obytných prostor hradu. Světničky vytesané přímo ve skalních blocích sloužily především jako zásobárny, jako obydlí byly používány převážně dřevěné budovy, po nichž se dodnes zachovaly jen stopy základů. Z ostatních prostor je zajímavá především svatyně. Je to místnost téměř 7 m dlouhá a 4 m široká a vysoká. Uvnitř se podnes zachovaly kamenné lavice při stěnách a oltář, ke kterému vedou tři stupně. Po stranách oltáře jsou výstupky, z nichž jeden mohl sloužit jako kazatelna. V oltáři byla vysekána jamka pro ostatky, zakrytá hrubě opracovanou břidlicovou tabulkou. Šlo tedy o kapli vysloveně katolickou. Kalich, který je dnes vytesán v boku oltáře, je romantický podvrh z počátku 20. století. Vedlejší světnička je pokládána za obydlí kněze. Pozornost zaslouží i nejnižší úzký a vysoký blok zvaný Sloup, v němž je vytesána světnička s jehlancovitou prohlubní sloužící pravděpodobně jako vězení. Prostor mezi skalami sloužící jako nádvoří byl podle stop opatřen dřevěnou podlahou. V jedné ze světniček je zachován na stěně vytesaný kříž. Letopočty a staré nápisy na stěnách byly zničeny návštěvníky objektu. Dvě světničky v nejzápadnějším skalním bloku jsou patrně mladší, pocházejí asi ze 17. stol. a jsou dokladem toho, že ještě za třicetileté války sloužily Drábské světničky jako úkryt při průchodech císařského i švédského vojska.
Celý objekt svědčí o tom, že jeho stavitelé velice dovedně využili možnosti, které jim poskytovala jeho poloha a vytvořili pevnost, která byla před zdokonalením střelných zbraní prakticky nedobytná. Téměř neřešitelnou otázkou zůstává komu a kdy hrad sloužil, neboť o něm není jediná písemná zmínka. Nálezy keramiky svědčí o tom, že Drábské světničky byly osídleny od 12. do 15. století. Zdá se, že dřevěný a ve skále vytesaný hrad byl poslední etapou celého osídlení. Není však vyloučeno příležitostné využívání Drábských světniček ještě mnohem později.
Vznik hradu se klade nejčastěji do první čtvrtiny 15. století, kdy husitská vojska zničila klášter Hradiště. Předpokládá se, že když v l. 1425 - 1430 husité pevně ovládli velkou část kraje, postavili nad tokem Jizery, kudy vedla obchodní stezka, hrad, který by střežil kraj a odkud by mohla být dána výstraha před vpádem nepřátelského vojska. Připomíná se blízkost Valečova, jehož majitelé Bernard a Bartoš z Valečova patřili k přátelům Jana Žižky a stoupencům husitství. Naproti tomu katolická kaple na hradě by spíš ukazovala na to, že Drábské světničky byly opěrným bodem katolické strany a předsunutou stráží nepřátel kalicha v Pojizeří.
Pro přírodní krásy okolí jsou Drábské světničky jedním z nejnavštěvovanějších míst kraje. Rubem tohoto zájmu je fakt, že objekt v měkkém pískovci těmito návštěvami trpí a nemusí být daleko doba, kdy zmizí i poslední stopy po tomto hradu. Proto byl pracovníky Archeologického ústavu ČSAV v 70. letech 20. stol. postaven v muzeu v Mnichově Hradišti velký model světniček a byla provedena i rekonstrukce podoby středověkého hradu.
